|
|
Stabilizace venkovských základních škol s malým počtem žáků v okrese Benešov
DOBIÁŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá stabilizací venkovských základních škol s malým počtem žáků v okrese Benešov. Na základě dotazování ředitelů základních škol a starostů obcí s těmito školami byly identifikovány problémy spojené s fungováním málotřídních a úplných venkovských základních škol s malým počtem žáků. Dotazování mělo charakter strukturovaných řízených rozhovorů, pomocí kterých byly analyzovány vztahy mezi základní školou a managementem obce, mezi základní školou a komunitou obyvatel obce, zkoumaly se také charakteristiky žáků a učitelů základní školy. Řešené základní školy (celkem 9 škol) byly seskupeny do několika typů podle úplnosti a počtu žáků. Ve zkoumaných venkovských základních školách Benešovska je většinou malý podíl žáků ze sociálně slabého prostředí, se vzdělávacími obtížemi a s výchovnými obtížemi. Financování provozu venkovských základních škol ze strany příslušných obcí je velmi rozdílné. Některé obce na své základní škole šetří, další ji finančně podporují nad běžný rámec. Většina základních škol a vedení příslušných obcí spolupracuje při pořádání akcí pro děti a pro další obyvatele obce. Obě instituce si vzájemně pomáhají. Základní školy ve venkovských obcích jsou velmi důležité z hlediska kulturního dění v obcích. Na tomto dění se podílejí jak žáci, tak učitelé základní školy. Kvalifikace učitelů venkovských základních škol je o něco nižší, než v případě městských základních škol. Odpovědi starostů byly většinou v souladu s odpověďmi ředitelů. Součástí práce je i rozbor příslušné české a cizojazyčné literatury, včetně kvalifikačních prací a některé navrhnuté nástroje a opatření k záchraně a stabilizaci venkovských základních škol s malým počtem žáků.
|
|
|
Stabilizace venkovských základních škol s malým počtem žáků (okresy Prachatice a Český Krumlov)
KOUTOVÁ, Kateřina
Venkovské základní školy, zvláště ty nacházející se v periferních územích, se často potýkají s malým počtem žáků a s hrozbou redukce počtu tříd a stupňů, či dokonce s hrozbou úplného zániku. Dalším problémem je, že tyto školy nejsou v očích některých rodičů považovány za dostatečně kvalitní, a proto své děti posílají do vzdálených městských škol. Bakalářská práce si klade za cíl vytvořit portfolio námětů na záchranu, stabilizaci a rozvoj venkovských základních škol s malým počtem žáků (včetně málotřídek), a to na základě analýzy literatury a dotazování představitelů těchto škol. Dotazování zjišťuje informace o žácích a učitelích základních škol, o vztahu základní školy a obce, ve které se základní škola nachází, stejně tak o vztahu základní školy a komunity obyvatel obce, a o mnoha dalších problémech. Klíčovým výstupem bakalářské práce je soubor námětů na záchranu, stabilizaci a rozvoj sledovaného typu základních škol.
|
|
|
Optimalizace územního uspořádání základních škol v okrese Kutná Hora
VOLF, Dominik
Hlavním cílem bakalářské práce bylo navrhnout optimalizaci územního uspořádání základních škol v okrese Kutná Hora. K tomuto cíli vedlo několik postupných kroků - zjištění územního rozmístění jednotlivých typů škol, zjištění počtu žáků připadajících na jednu třídu na prvním a druhém stupni škol, zmapování spádových území škol na obou stupních, zjištění počtu mladších a starších dětí ve školním věku v jednotlivých sídlech spádových území škol, porovnání počtu žáků škol a počtu dětí ve školním věku ve spádových územích škol, posouzení vybavenosti a stavu škol, posledním krokem byl návrh optimalizace. V okrese Kutná Hora existuje 18 úplných a 11 neúplných základních škol (bez speciálních). Venkovské úplné školy mnohdy zahrnují desítky spádových sídel s malým počtem dětí ve školním věku. Neúplných (až na výjimku málotřídních) škol je zde málo. Pouze jedné úplné škole hrozí redukce na školu neúplnou. Neúplné školy by měly fungovat dále. V bakalářské práci je navrženo několik úprav školských spádových území, několik úprav spojů veřejné dopravy ve snaze zajistit dopravu žáku do a ze škol a několik doplnění vybavenosti škol.
|
|
|
Optimalizace spádových regionů základních škol v SOORP Příbram
VLTAVSKÁ, Ivana
Bakalářská práce analyzuje územní uspořádání základních škol a jejich spádových území na Příbramsku a usiluje o optimalizaci tohoto uspořádání. Venkovská území mají nižší hustotu základních škol, než území více urbanizovaná a hustě zalidněná. Často se v nich vyskytují neúplné základní školy pouze s prvním stupněm. Ve venkovských územích se ve značné míře uskutečňuje dojížďka žáků jak do základních škol lokalizovaných ve větších venkovských sídlech, tak do škol ve městech, a to na prvním, a zvláště druhém stupni těchto škol. Z některých venkovských sídel se do základních škol obtížně dojíždí veřejnou dopravou. Tato bakalářská práce se snaží navrhnout takové územní uspořádání úplných a neúplných základních škol a jejich spádových území na Příbramsku, které by omezilo obtížné dojíždění žáků do základních škol. V řešeném území Příbramska se nachází 17 úplných a 7 neúplných základních škol. Všechny by měly být zachovány, i když mají často podobu venkovských málotřídních základních škol. V bakalářské práci je navrženo několik úprav spádových území základních škol Příbramska.
|
|
|
Optimalizace spádových regionů základních škol v ORP Znojmo
CAFOURKOVÁ, Linda
Znojemsko, v podobě správního obvodu obce s rozšířenou působností Znojmo, je územím pohraničním a vnitřně heterogenním. Západní část obvodu je výraznou periferií s malými depopulačními vesnicemi. Okolí Znojma a severní a východní část obvodu je poněkud exponovanějším prostorem, s velkými venkovskými sídly. Toto geografické uspořádání má dopad na rozmístění, spádovost a dosažitelnost základních škol. Nachází se zde 27 plně organizovaných městských a venkovských základních škol a 16 ne-plně organizovaných venkovských základních škol, většinou malotřídních. Především v západní části se nacházejí venkovské základní školy, s nedostatečným počtem žáků, u kterých již nyní nejsou splněny normativy počtu žáků, připadajících na jednu třídu. V bakalářské práci jsou navržena optimalizační opatření pro záchranu základních škol s nedostatečným počtem žáků. Žádná základní škola by neměla být zrušena, u dvou základních škol navrhujeme transformaci z plně organizované na ne-plně organizovanou a u dalších základních škol upravujeme spádové území.
|
|
|
Optimalizace spádových obvodů základních škol ve správních obvodech ORP Třeboň, ORP Jindřichův Hradec a ORP Dačice
TOMÍČEK, Filip
Diplomová práce se věnuje problematice základního školství na území okresu Jindřichův Hradec. Okres Jindřichův Hradec se skládá ze 3 správních obvodů obcí s rozšířenou působností - Třeboň, Jindřichův Hradec a Dačice. Cílem diplomové práce bylo zmapovat, popsat a navrhnout optimalizaci aktuální situace v základním školství ve zkoumaném území. Bylo zkoumáno rozmístění škol a jejich vybavenost, školská spádová území, počty dětí ve školním věku a školní spoje veřejné hromadné dopravy. Veškeré získané informace byly zpracovány do tabulek a mapových výstupů.
|
|
|
Optimalizace spádových obvodů základních škol ve správních obvodech ORP Prachatice a ORP Vimperk
KRINEDLOVÁ, Dominika
Okres Prachatice, tvořený správními obvody ORP Prachatice a ORP Vimperk, lze označit v rámci České republiky jako území periferní s úbytkem obyvatelstva. Tyto úbytky jsou zvláště patrné v horské části tohoto okresu. Zmenšování počtu obyvatelstva a dětí školního věku vede k zanikání zdejších základních škol a ke snižování počtu žáků v těchto školách, a také k transformaci plně organizovaných základních škol na školy ne-plně organizované, většinou v podobě škol malotřídních. Diplomová práce sleduje rozmístění základních škol, územní uspořádání jejich školských spádových území, územní rozmístění dětí ve školním věku, dosažitelnost základních škol pomocí školních autobusů a vlaků, bilancuje naplněnost základních škol a jejich tříd, vše s cílem optimalizovat rozmístění těchto škol a jejich školských spádových území. Navíc je v diplomové práci analyzována vybavenost základních škol a jejich urbanistické a stavební charakteristiky. Zvláštní pozornost je věnována základním školám v šumavské části řešeného území, kde jsou hledány možnosti udržení těchto škol i při malém počtu žáků.
|
|
|
Venkovský učitel Jaroslav Petr a jeho odkaz současnému školství
Martincová, Petra ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá osobností venkovského učitele Jaroslava Petra (1862-1922), který se navzdory překážkám v podobě izolace, konzervativních kolegů, nadřízených i tehdy velmi vlivné katolické církve, významně podílel na reformách českého školství v období jejich přípravné etapy (přelom 19. a 20. století). Odmítal herbartismus, prosazoval pedagogiku zaměřenou na dítě, volnou školu, činnou školu, atd. Především byl ale jedním z prvních pedagogů, kteří si uvědomili význam prostředí, v němž dítě vyrůstá a žije, na vývoj jeho osobnosti, a nutnost při výuce z tohoto prostředí vycházet. Byl naším nejvýznamnějším představitelem tzv. pedagogického regionalismu, a autorem na něm založené Prvouky na škole venkovské. Zabýval se i dalšími problémy specifickými pro venkovské školy. Jeho pozornost ale velkou měrou přitahovala také literatura pro děti a mládež. Podrobil ji nevybíravé kritice ve stovkách recenzí především v časopisech Škola našeho venkova a Pedagogické rozhledy, sestavil seznam četby vhodné pro děti a mládež, inicioval vydávání umělecky kvalitní literatury pro děti a mládež.
|
|
|
Souvislosti suburbanizace a základního školství na Českobudějovicku
VOKROUHLÍK, Tomáš
Silný rozvoj suburbanizace v zázemí velkých měst České republiky, spojený s příchodem mladších rodin s dětmi do suburbií, vede k potřebě zvětšení kapacit základních škol obsluhujících tato zázemí, resp. suburbia. Naproti tomu periferní venkovská území se potýkají s opačným problémem. Tato diplomová práce se věnuje základnímu školství na území SO ORP České Budějovice. Sleduje rozmístění, zaplněnost a kapacity základních škol plně a ne-plně organizovaných, rozložení dětské (žákovské) populace v sídlech, deklarovanou a reálnou školskou spádovost z jednotlivých sídel do jednotlivých plně a ne-plně organizovaných základních škol a také možnosti veřejné dopravy žáků do základních škol. Navíc vyhodnocuje rovněž vybavenost jednotlivých základních škol a jejich stavební a urbanistické charakteristiky. Ve výsledku je problematika syntetizována a je uskutečněn návrh územní optimalizace uspořádání základního školství v řešeném území.
|
host ::
RSS.